Rychlost světla
22. prosince 2007 v 17:41 | Jiří Beneš
|
Ohlédnutí v čase
Rychlost světla
Světlo urazí za sekundu neuvěřitelných 300 000 km. Nic jiného se ve vesmíru nebohybuje tak rychle. Slunce je od nás vzdáleno průměrně 150 milionů km. Kosmická loď by ke Slunci letěla asi rok, zatímco světlu na to postačí osm minut. Za rok světlo urazí asi
9 500 000 000 km a této vzdálenosti říkáme světelný rok. Čím dále se nějaké hvězda či galaxie od Země nachází, než k nám dorazí. Po Slunci druhá nejbližší hvězda je vzdálená více než čtyři světelné roky. To znamená, že světlu trvá čtyři roky, než k nám doletí, a my hvězdu vidíme takovou, jak vypadala před čtyřmi lety. Z nejbližší galaxie na severní obloze k nám letí světlo přes 2,5 miliónů let. Víme tedy, jak ona galaxie vypadala před 2,5 miliónem let, kdy na Zemi ještě nebyli lidé, ale jak vypadá dnes? To zjistíme až za dalších 2,5 miliónů let…
Ty největší dalekohledy dokáží zobrazit galaxie vzdálené dokonce 10 miliard světelných let, a my tak máme unikátní příležitost vidět jejich zrození a "první krůčky".
Ohlédnutí v čase
21. prosince 2007 v 15:19 | Jirka Beneš
|
Ohlédnutí v čase
OHLÉDNUTÍ V ČASE
Vzdálenosti mezi hvězdami a galaxiemi ve vesmíru jsou obrovské. Jako měřítko slouží astronomům čas, který udává, jakou dobu potřebuje světlo k překonání určité vzdálenosti. My bychom třeba řekli, že cesta autem na chatu nám trvala tři hodiny; astronom by vzdálenost nějaké hvězdy vyjádřil tak, že světlo ji urazí za 100 let. A protože světlo k nám ze vzdálených koutů vesmíru cestuje neobyčejně dlouho, můžeme pozorovat jen dávné obrazy hvězd, mlhovin nebo galaxií. Dalekohled se stává naším strojem času, s jehož pomocí otevíráme okno do minulosti vesmíru.
Planety, hvězdy a galaxie
12. listopadu 2007 v 18:30 | Jiří Beneš
|
Nahlédnutí do kosmu
Slunce, planety a jejich měsíce jsou hlavní tělesa sluneční soustavy, ale v prostoru mezi planetami se rovněž nachází obrovské množství planetek, komet a prachových částic.
Slunce je Zemi nejbližší hvězda.
I když se neliší od ostatních hvězd, jeho relativně malá vzdálenost od Země je důvodem, proč je vidíme jako velké zářící těleso, zatímco mnohem vzdálenější hvězdy vidíme na noční obloze jen jako malé svítící body.
Všechny takové hvězdy jsou ve skutečnosti obrovské koule nesmírně žhavých plynů, vyzařující značné množství energie a zářícím vlastním světlem. Obecně jsou mnohonásobně větší než planety. Planety a jejich měsíce samy o sobě téměř žádnou energii nevydávají, nejsou zdrojem světla.
Většinou pouze odrážejí světlo ze Slunce. Vzájemné vzdálenosti hvězd jsou mnohem větší, než je tomu u planet sluneční soustavy. Například druhá nejbližší hvězda je od Země téměř 300 000krát dále než Slunce.
Za bez mračné noci můžete zahlédnout světlo ze samotného středu naší Galaxie. Jde o mlhavý světelný pás, táhnoucí se napříč oblohou, jehož původcem jsou milióny hvězd uvnitř Mléčné Dráhy.
nahlédnutí do kosmu
2. listopadu 2007 v 20:52
|
Nahlédnutí do kosmu
Za jasných tmavých nocí nám obloha předvádí tu nejskvělejší podívanou na Zemi. I pouhým okem lze hledět do hlubin vesmíru, vzdálených miliardy kilometrů, a spatřit tisíce hvězd. Téměř denně lze vidět Měsíc a některé planety. Měsíc spolu s naší planetou Zemí a dalšími osmi planetami a jejich měsíce patří do jedné rodiny - sluneční soustavy. Sluneční soustava a všechny hvězdy, které můžeme pozorovat na noční obloze, tvoří naši Galaxii - Mléčnou dráhu. Pomocí dalekohledů však mohou astronomové spatřit nejen milióny méně jasných hvězd patřících do naší Galaxie, ale pozorovat některé hvězdy jiných galaxií za hranicemi. Mléčné dráhy.
Zde hledá